- 3.11.2022
„Exercise, exercise, exercise, this is an alert!“ Je pět minut po půl šesté ráno a na základně Rukla byl právě vyhlášen bojový poplach, naštěstí jen cvičný. Tímto signálem začíná v Litvě stěžejní cvičení jednotek alianční mise předsunuté přítomnosti eFP (enhanced Forward Presence) s názvem Iron Wolf.
Palebná družstva chránila jednotky eFP před napadením ze vzduchu
Pro vojáky aliančního uskupení to není první poplach, zakrátko jsou všichni venku v plné výstroji a se zbraněmi. Nasedají do svých vozidel a dělají přesně to, co jim v takové situaci ukládají rozkazy. Jde o nejdůležitější cvičení za celou dobu působení v pořadí už dvanácté půlroční rotace – cílem je certifikace pro bojovou připravenost, to znamená dosáhnout hodnocení „Combat Ready“.
Cvičí 3 500 lidí s 630 kusy techniky po dobu dvou týdnů. Součástí mezinárodního uskupení jsou i Češi, především příslušníci 25. protiletadlového raketového pluku ze Strakonic, jejichž hlavním úkolem je zabezpečovat pozemním jednotkám aliančních armád protivzdušnou obranu.
„Cíl na příletu. Azimut 286 stupňů, dálka 15,“ ozývá se z radiostanice u jednoho z palebných družstev české protiletadlové baterie vybavené raketovými komplety RBS-70. „Nevidím!“ hlásí obsluha systému zamaskovaného na okraji lesa a oba vojáci u tubusu rakety pátrají po objektu vzdáleném dle informace z radaru 15 kilometrů.
„Mám ho!“ vykřikne po chvíli voják od zaměřovače. „Dálka dva a půl, azimut 280, teď 290,“ hlásí. Letoun Pilatus, který představuje cvičný cíl a zároveň může nasimulovat chemický útok, letí nízko nad obzorem přímo na naše pozice. Vidět je jen malá, sotva znatelná tečka. „Engage!“ zazní od tubusu. Znamená to, že cíl je v zaměřovači a střelec může zmáčknout tlačítko spouště. Pokud by to bylo naostro, už by na cíl letěla raketa. Rozhodčí, kteří jsou všudypřítomní, dohlížejí nad dodržováním správných postupů. V tomto případě vyhodnotili situaci a konstatovali, že letoun byl zničen.
Spěšné noční stažení
Zdá se, že teď si bude moci družstvo oddechnout. Z osady nazývané „Malý Vilnius“ kousek pod postavením družstva se ale ozve kulometná dávka. Pak se přidávají útočné pušky a začíná boj. Těsně okolo cípu lesa doslova přeletí německý tank Leopard a za ním se ženou dvě norská bojová vozidla pěchoty CV-90. Začíná útok „červených“ proti „modrým.“
Součástí „červených“ jsou litevské, britské a americké jednotky, spolu s nimi cvičí i rota 74. mechanizovaného praporu z Bučovic s devíti bojovými vozidly BVP-2. „Modré“ představuje celé bojové uskupení eFP, kde jsou kromě českých vojáků i Nizozemci, Belgičané, Němci, Norové a Lucemburčané. Aby „modré“ uznal mezinárodní tým rozhodčích jako plně připravené k bojové činnosti, musí vhodným manévrem zastavit útok „červených“ a rychle, dříve než se protivník stačí připravit na obranu, přejít do protiofenzivy.
„Asi se budeme muset přemístit,“ předvídá velitel palebného družstva rotný Š.K. A vzápětí skutečně přichází rozkaz od velitele baterie se z postavení stáhnout do míst, kde nehrozí přímý útok nepřítele.
Rychlé stažení jednotek bylo jedním z manévrů, které se na cvičení Iron Wolf procvičovaly a hodnotily. Palebná družstva by se měla stáhnout dřív, než přímo bojující mechanizované a tankové jednotky, přitom jim ale musí být neustále poskytována ochrana proti vzdušným cílům.
Přesunout se, nejprve do vyčkávacího prostoru a poté už za tmy do nového postavení, muselo i velitelské stanoviště baterie. Před tím rekognoskační tým pečlivě prozkoumal nejen nové místo působení, ale i trasu, aby všudypřítomným hlubokým pískem dokázala projet všechna vozidla. Podmínky byly stejné jako ve skutečné bojové situaci – tma a jízda s „nočním viděním“.
„Modří“ útočí
Poslední den cvičení přešly síly „modrých“ do protiútoku. Pro protiletadlovce to znamenalo vysunout palebná družstva za útočícími jednotkami, aby je chránila před napadením ze vzduchu. Přitom se menší skupiny „nepřítele“ pohybovaly po lesích i za linií postupu, a tak musela být družstva připravena i na pozemní útok.
„Měli jsme kolem sebe Nizozemce a Němce a ti dali najevo, že s obranou pomůžou,“ říká velitel palebného družstva rotný J. K. „Spolupráce s ostatními partnery byla asi největším přínosem cvičení. Každý tu má své místo a musí do své role zapadnout. To znamená plnit úkoly tak, aby byl pro ostatní skutečnými přínosem,“ pokračuje J. K., který už v eFP absolvoval jednu z předchozích rotací. „Myslím, že se vzájemná spolupráce od té doby hodně zdokonalila,“ dodává.
„Baterie GBAD zajišťovala protivzdušnou obranu jednotek eFP ve všech fázích bojové činnosti,“ říká velitel baterie kapitán Z. Č. Česká jednotka působila především proti letounu PC-9 Pilatus, ale také proti vrtulníku Mi-8 nebo dronům, které simulovaly jak síly přátelské, tak i protivníkovy. Dle rozhodčích „sestřelila“ baterie přes deset vzdušných cílů. „Nejsložitější ale byla právě koordinace pohybu jednotlivých palebných družstev RBS-70 s ostatními částmi eFP,“ doplňuje kapitán Z. Č.
Plná připravenost
To, že jednotka byla plně připravena, prokázala již na území České republiky v době přípravy během certifikačního cvičení před nasazením do zahraniční operace. Nyní měla možnost prokázat stejné schopnosti v mezinárodním prostředí.
„Jednotka plnila v rámci cvičení Iron Wolf dva hlavní úkoly. Jedním z nich byla včasná výstraha před vzdušným napadením a zabezpečení protivzdušné obrany jednotek eFP pod německým velením. Úkoly splnila na výtečnou a velitelem mechanizované brigády Iron Wolf, plukovníkem Aurelijem Motiejunasem, byla hodnocena na velmi vysoké úrovni. I pro tentokrát jsme naplnili motto našeho protiletadlového vojska „Nad námi jen čisté nebe,“ shrnuje na závěr velitelka českého kontingentu majorka Petra Pihera. „Cvičením Iron Wolf tady naše práce samozřejmě nekončí. Pokračujeme ve výcviku a před námi jsou střelby z kompletu RBS-70 s ostrou municí, což je vyvrcholení výcviku našich operátorů.“
Foto: 3. ÚU AČR eFP GBAD Litva
Autor: kapitánka Lucie Machorková
Fotogalerie
