Co pro vojáky znamená dosažení třídnosti? Prestiž a být vzorem pro ostatní

Před pár dny se u 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích konaly zkoušky třídností. Poprvé v novodobé historii útvaru se tři vojáci stali specialisty první třídy.

K dosažení třídnosti je nezbytná detailní znalost techniky

Třídnost v Armádě ČR vyjadřuje, jaké úrovně teoretických znalostí a praktických dovedností voják dosáhl. Má čtyři stupně – od nejnižší třídnosti třetího stupně, přes druhý stupeň, první stupeň a nejvyšší třídou je mistr.

Jedním z vojáků, který dosáhl třídnosti první třídy, byl praporčík František Hammerbauer. „Představuje to pro mě prestiž a to, že můžu být vzorem pro své podřízené,“ sdělil voják, který u 251. protiletadlového oddílu zastává funkci vrchního praporčíka. „Rád bych motivoval i ostatní vojáky k získání třídnosti. Aby vystoupili ze své komfortní zóny a nebáli se ukázat, že umějí něco víc a jsou schopní to i prokázat,“ uvedl praporčík Hammerbauer.

I zkušený voják se musel připravovat

Zkoušky třídností se skládají z teoretické části, kdy vojáci píší test, a praktického přezkoušení. Uchazeči o první třídu si navíc, oproti žadatelům o třídnost druhé a třetí třídy, museli připravit prezentaci na odborné téma, které si vylosovali týden před zkouškami. „Hodně jsem přemýšlel, jak téma uchopím, protože zahrnovalo velmi širokou oblast. Samozřejmě jsem chtěl sdělit maximum informací,“ potvrdil praporčík Hammerbauer, že i on jako zkušený voják se musel připravovat. Prozradil také, že cítil velkou zodpovědnost. Zkoušky první třídy, na rozdíl od těch na nižším stupni, se totiž skládaly před komisí, kterou tvořili zástupci z velitelství Vzdušných sil a Velitelství výcviku – Vojenské akademie.

Přezkoušení, které by přirovnal ke zkoušce na vysoké škole, mělo podle něj zajímavý přínos. Odborné téma vojáci prezentovali nejen před komisí, ale i před ostatními kolegy. Vojáci z 251. protiletadlového oddílu, kteří obsluhují systém 2K12 KUB, si tak vyslechli prezentaci od kolegů z 252. oddílu, jejichž hlavními zbraněmi jsou systémy RBS-70 a RBS-70NG, a naopak. „Věřím, že to zvýšilo vzájemný respekt, který vůči sobě chováme. Hlavou se nám honilo, klobouk dolů před kolegy z jiného oddílu,“ doplnil praporčík František Hammerbauer.

Prezentace před komisí nebyla jednoduchá

Prezentaci před zkušební komisí a kolegy označil za nelehkou i rotný Michal Mařák, další uchazeč o třídnost první třídy. Byl nervózní, když mluvil před více lidmi a následně pak ještě odpovídal na otázky komise. Ani on přípravu na zkoušky nepodcenil. „Na vytvoření prezentace jsem měl asi týden, další dva až tři týdny jsem studoval příručky a odbornou literaturu. Ke zkoušce bylo vyžadováno poměrně hodně teorie,“ potvrdil náročnost. „Praktického přezkoušení jsem se tolik nebál, protože s technikou pracujeme pravidelně, ať už v kasárnách nebo při cvičeních ve vojenských výcvikových prostorech,“ dodal voják, který obsluhuje radar RVR. Také pro něj dosažení třídnosti znamená prestiž a vyšší stupeň vědění oproti ostatním.

Kromě zkoušek třídností první třídy proběhlo i přezkoušení vojáků, kteří usilovali o třídnost třetí a druhé třídy. Specialistou třetí třídy se stal například četař David Kováč. „Znamená to pro mě potvrzení, že svou práci dělám dobře,“ řekl voják, který slouží jako starší operátor u protiletadlového kompletu RBS-70. „Je to naše práce, tak proč nezkusit dosáhnout třídnosti. Na zkoušku jsem se přihlásil dobrovolně a vím, že kdybych neuspěl, mohu to příští rok zkusit znovu. Lidé tady na útvaru by nade mnou hůl nezlomili,“ je přesvědčený četař Kováč.

Foto: autor

Autor: kapitánka Jana Samcová, tisková a informační důstojnice