- 12.11.2018
Z deníku majora Petera Rabiňáka, velitele ÚU AČR GBAD NRF 2018 - 2020 ...
Máme za sebou náročný přesun ze Strakonic do tisíc kilometrů vzdálené vojenské základny Sessvollmoen, kde se usídlilo naše NSE. Bojová část českého úkolového uskupení pozemní protivzdušné obrany (ÚU) pokračovala do kempu Roedsmoen, blízko malého městečka Rena, kde společně s dalšími 5-ti tisíci vojáky mnohonárodnostní brigády VJTF (L) 19 nachází azyl. Nutno dodat, že celý přesun jednotky ze Strakonic až do prostoru operace byl nakonec uskutečněn i díky nemalému politickému úsilí, jehož výsledkem je potvrzení České republiky jako spolehlivého partnera schopného dostát svým závazkům.
Tímto považuji za naplněné jedno z hlavních poselství tohoto cvičení. Jsme tu, jsme tu společně se všemi dalšími 28 státy NATO a jejich partnery a všichni jsme bok po boku odhodláni a připraveni bojovat za naše společné hodnoty a územní suverenitu kohokoli z nás. Teď už můžu dodat, že i kdekoli bude potřeba.
Není ale čas ztrácet čas. Přestože jsou všichni unaveni z nesmírně náročného přesunu zakončeného noční, 260 kilometrů dlouhou, krasojízdou z přístavu Fredrickstadt do kempu Roedsmoen, okamžitě se zapojujeme do sladění v rámci brigády.
Od první chvíle se nám vrací celý poslední rok tvrdé a téměř nepřetržité přípravy, kterou celá jednotka prošla. HMV ÚU se zapojuje do plánování operace ve prospěch brigády a palebná baterie společně s rotou podpory plní úkoly předbojové přípravy. Probíhá koordinace plánů s podporovanými prapory, sladění a nácviky očekávaných taktických činností, rekognoskace, vydání rozkazů velitelů všech úrovní a další zhruba 170 kilometrů dlouhý přesun na přední okraj prostoru odpovědnosti brigády.
Právě zde se očekává největší aktivita nepřátelských vrtulníků a bezpilotních prostředků při podpoře hlavního úsilí protivníka. A na tomto místě jsme i vyhráli válku o čisté nebe.
Je D+1 (druhý den operace). Po úvodním dni bojů se švédskou brigádou, představující nepřítele, je protiletadlová baterie přeúkolována. Opouští doposud podporovaný norský „Telemark battalion“ a přesouvá své úsilí do prostoru odpovědnosti francouzského praporu. Právě zde dochází k nejtěžším bojům notně podporovaným nepřátelským letectvem. S německým Patriotem v zádech, který postupně ničí asi 15 nepřátelských letounů, naši borci posílají k zemi celkem 8x CH-53 Stallion a 2x V-22 Ospray. O to větší je naše radost, když z následného zpravodajského updatu zjišťujeme, že jsme zničili celý vzdušný výsadek, který měl za úkol zničit strategický most ležící na jediné přístupové zásobovací trase k prvnímu sledu brigády.
Zdecimované letectvo nepřítele už se jen marně pokouší udržet vzdušnou nadvládu, o kterou nakonec stejně o dva dny později definitivně přichází.
Válka pro nás pokračuje dál. Nepřítel vyčerpaný čtyřmi dny útočení pomalu přechází do defenzívy, a tak přebíráme iniciativu. Posilujeme německý tankový prapor a podporujeme ho při jeho snaze přejít do protiútoku. Elitní finská rota „Jäger“ na hrotu nepřátelských sil není ale snadný protivník. V jednu chvíli jsem dokonce nucen vydávat veliteli baterie rozkazy odpovídající spíše partizánskému boji protitankové pěchoty, nikoli protiletadlové jednotce. RBS-70 je totiž velmi dobře použitelný i proti pozemním cílům. Nicméně, žádný finský tank jsme nakonec neulovili, protože Němcům se nakonec podařilo obnovit a dále rozvíjet útok.
Nemusím snad říkat, že jsme válku vyhráli.
Na co jsem ale opravdu hrdý, jsou všichni mí vojáci. Za poslední rok jsem viděl obrovský posun všech někam, kde by předtím nikdo z nich ani nečekal, že kdy může být. Každý jeden z nich odvedl úžasný kus práce, jejíž výsledkem je tak perfektní představení celé jednotky, jaké jsme tu předvedli a díky kterému jsme mohli být součástí té největší operace, kterou NATO formou tohoto cvičení provedlo od dob studené války.
Byl jsem celkem třikrát v Afghánistánu a z toho jednou v bojové operaci a s naprosto klidným svědomím můžu říct, že ani v jednom případě jsem kolem sebe neměl tak perfektně sladěný a jako hodinky šlapající tým vojáků, odborníků a přátel.
Je mi ctí s nimi všemi sloužit a děkuji všem za jejich oddanost a neutuchající ochotu a vůli jít stále dál.
S naprostým přesvědčením tak oznamuji, že jednotka je připravena plnit úkoly v silách velmi rychlé reakce NATO – VJTF 2019.
Velitel ÚU AČR GBAD NRF 2018 - 2020
major Peter RABIŇÁK v. r.
