Mají vysokou školu a slouží na základních funkcích. Co láká mladé lidi do armády?

Služba vlasti, prestiž povolání nebo možnost seberealizace – to jsou jen některé důvody, které přivádějí mladé lidi do armády. Že se jedná o silné podněty, potvrzují vysokoškoláci, jež i přes své vzdělání slouží na základních funkcích. U 25. protiletadlového raketového pluku ve Strakonicích je takových vojáků hned několik.

Zatím poslední nováčci nastoupili ke strakonickému útvaru letos v lednu

Desátník Róbert Pflug slouží u strakonického útvaru jako sběrač raněných. Tak se alespoň nazývá jeho funkce na obvazišti. V těchto dnech jej ale nejčastěji zastihnete za volantem vozidla, kterým armádní zdravotníci jezdí testovat lidi na koronavirus.

Do náročné služby skočil rovnýma nohama. Po kurzu základní přípravy ve Vyškově zamířil vloni v červenci do Strakonic, aby doplnil personál na zdejším obvazišti. Ten pomáhá zvládnout pandemii Covid-19 od jejího vypuknutí. „Asi každý z nás, kdo pomáhá v boji proti šíření tohoto onemocnění, si ze své služby odnáší hromadu zážitků. Až budeme z nejhoršího venku, bude čas vyprávět,“ potvrzuje desátník Pflug, že zdravotníci zažívají hektické období. Aktuálně se s kolegy střídá v nemocnici v Českém Krumlově a poliklinice v Kaplici, kde provádějí antigenní testy.

Přesto je ve službě spokojený. „Tato práce je pro mě velkým přínosem. Sliboval jsem si od ní nové zkušenosti, kterých jsem skutečně hodně získal. Při každém výjezdu vidím, jak lidé kladně reagují na zapojení vojáků do boje s pandemií, a doufám, že se to jen tak nezmění,“ přeje si strakonický voják.

Díky službě v armádě prospívá společnosti

Do armády jej přivedl bratr, který také slouží jako vojenský zdravotník. „Pominu-li rodinné vazby, Armáda České republiky je pro mne stabilním systémem, který navíc poskytuje velký prostor pro seberealizaci. Oproti soukromým firmám, pro které jsem v minulosti pracoval, službou v armádě prospívám společnosti,“ prozrazuje desátník Pflug, který do armády nastoupil 1. dubna 2020.

Málokdo ví, že je absolventem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Než se dal na dráhu profesionálního vojáka, pracoval pět let jako vedoucí rybniční správy. „Nahoru je potřeba jít po schodech. Svou předchozí manažerskou funkci jsem mohl vykonávat právě díky tomu, že jsem v mateřském oboru začínal skutečně odspodu. Razím pravidlo, že šéf má chodit v pracovním,“ vysvětluje vystudovaný inženýr, proč v armádě začal takzvaně od píky.

Místo učitele vojákem

Začít vojenskou kariéru od základní pozice, nevadilo ani desátníkovi Miroslavu Adamcovi, který na Západočeské univerzitě v Plzni vystudoval magisterský obor moderní dějiny. „Původně jsem zvažoval pouze službu u Aktivní zálohy. V mém okolí se ale již pohybovalo několik vojáků z povolání, kteří byli spokojeni. Cítil jsem tu určitě větší prestiž a potenciál, než u práce učitele,“ připouští desátník Adamec, že školství, kam zamířil po univerzitě, jej zklamalo. „Navíc mě v televizi zaujal pořad „Provedu! Přijímač,“ pokračuje ve vyprávění. „Vyplnil jsem online přihlášku do armády a věci najednou rychle nabraly nový směr. Vím, že jsem svým rozhodnutím překvapil jak rodinu, tak přátele,“ dodává jednatřicetiletý voják.

Na druhý pokus prošel jako nůž máslem

Jeho cesta do armády ovšem nebyla jednoduchá. Poprvé nastoupil na kurz základní přípravy do Vyškova v lednu 2018. Měl za sebou dva měsíce výcviku, když kvůli úrazu na kluzké překážkové dráze musel kurz předčasně ukončit. „Tehdy mi bylo opravdu nejhůř,“ popisuje desátník Adamec své pocity. „O sedm měsíců později jsem znovu oblékl maskáče a Vyškovem jsem už prošel jako nůž máslem,“ konstatuje voják, který nastoupil do Strakonic na pozici operátora protiletadlového kompletu RBS-70.

Již brzy jej ale čeká nová práce. Přechází totiž na štáb, kde se bude věnovat plánování činnosti protiletadlového oddílu. „Jistě to beru jako výzvu a možnost získat nové zkušenosti,“ hodnotí pracovní nabídku desátník Adamec.

Historie zůstává jeho koníčkem

Nadále se věnuje i historii, kterou vystudoval. Jeho texty, pojednávající o vojsku protivzdušné obrany v období od první republiky až do druhé světové války, se objevují například v rezortním časopise A-report. „Při studiu jsem byl zvyklý psát do odborných časopisů. U diplomové práce o květnové mobilizaci Československa v roce 1938 jsem se doslova vyřádil,“ líčí s úsměvem a potvrzuje, že historie a mezinárodní vztahy jsou jeho největším koníčkem.

Armáda potřebuje vzdělané odborníky. Přesto vysokoškoláci, sloužící na základních funkcích, jsou u strakonického útvaru spíše výjimkou. Civilistům, jež se hlásí do armády, jsou nejčastěji nabízeny funkce řidičů a operátorů. „Jednou z podmínek je ukončené střední vzdělání, minimálně s výučním listem. Pro pozice operátorů hledáme lidi s elektrotechnickým vzděláním. U řidičů vítáme řidičské oprávnění skupiny C, jež ale není nutnou podmínkou,“ upřesňuje velitel strakonického útvaru plukovník Luděk Teger, jaké požadavky jsou z hlediska vzdělání kladeny na rekruty.

Foto: archív desátníků Róberta Pfluga a Miroslava Adamce, autor a Hana Jurčová

Autor: kapitánka Jana Samcová, tisková a informační důstojnice